Tento týden britští lordi varovali Bank of England před přílišnou regulací libreových stablecoinů

Horní komora britského parlamentu, známá jako Sněmovna lordů, vydala výrazné varování adresované Bank of England: pokud bude přistupovat k regulaci stablecoinů vázaných na britskou libru příliš přísně, hrozí reálné nebezpečí, že tento segment finančního trhu prostě přesune svou aktivitu jinam. Toto varování přichází v době, kdy bitcoin klesá pod hranici 67 000 dolarů a index strachu a chamtivosti signalizuje extrémní strach na úrovni 11 bodů – tedy v momentu, kdy každé regulatorní rozhodnutí na trzích rezonuje obzvlášť silně.

Lordi versus centrální banka: přetahování o budoucnost digitálních peněz

Britská Sněmovna lordů ve svém stanovisku jasně pojmenovala riziko, které regulátoři po celém světě příliš často přehlížejí: přísná pravidla nemusí inovaci zkrotit, ale pouze ji přesunout za hranice jurisdikce. Pokud by Bank of England nastavila podmínky pro libru denominované stablecoiny natolik restriktivně, že by jejich provoz přestal být ekonomicky smysluplný, emitenti by jednoduše přešli pod příznivější regulaci – například v EU, Singapuru nebo Spojených arabských emirátech.

Britský přístup k regulaci kryptoměn a digitálních aktiv byl historicky pragmatičtější než mnohé kontinentální alternativy. Londýnská City si zakládá na titulu globálního finančního centra a ztráta vedoucího postavení v oblasti stablecoinů by tento status mohla podkopat. Lordi proto vyzvali regulátory, aby při tvorbě pravidel vycházeli z principu proporcionality a neaplikovali na digitální aktiva stejná kritéria jako na tradiční bankovní produkty.

Proč je britské varování signálem pro celou Evropu

Pro českou a evropskou perspektivu je tento vývoj mimořádně důležitý. Evropská unie v letošním roce plně spustila rámec MiCA (Markets in Crypto-Assets Regulation) – nejkomplexnější regulatorní systém pro kryptoaktiva na světě. MiCA mimo jiné přísně reguluje právě stablecoiny, zejména ty, které jsou vázány na měny s velkou základnou uživatelů.

Britská debata ukazuje na klíčové napětí, které MiCA musí řešit:

• Ochrana spotřebitele a finanční stability versus konkurenceschopnost evropského trhu
• Přísné kapitálové požadavky na emitenty stablecoinů versus dostupnost inovativních platebních nástrojů
• Dohled nad systémově důležitými stablecoiny versus riziko regulatorní arbitráže

Pokud by se ukázalo, že MiCA nastavila podmínky příliš rigidně – podobně jak varují lordi ve vztahu k Bank of England – hrozí, že emitenti stablecoinů denominovaných v eurech přesunou své aktivity mimo EU. To by paradoxně oslabilo právě finanční suverenitu, kterou MiCA měla posílit.

Co říká MiCA o stablecoinech konkrétně

MiCA rozděluje stablecoiny do dvou kategorií: tokeny vázané na aktiva (ART) a tokeny elektronických peněz (EMT). Právě EMT, tedy stablecoiny kryté jednou fiat měnou jako je euro nebo koruna, podléhají nejpřísnějšímu dohledu. Emitenti musí získat licenci, udržovat odpovídající rezervy a podléhají dohledu Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) v případě, že dosáhnou systémové důležitosti.

Česká národní banka (ČNB) jako součást evropského dohledového systému bude tyto principy aplikovat i na domácím trhu. Pro české investory a firmy, které stablecoiny využívají – například k přeshraničním platbám nebo jako dočasný přístav kapitálu v době tržní volatility – to znamená, že prostředí, ve kterém operují, se zásadně mění.

Dopad na českého investora a uživatele kryptoměn

Bitcoin momentálně obchoduje kolem 1 395 000 Kč, přičemž za poslední týden ztratil téměř 12 procent hodnoty. V takové době řada investorů přesouvá část portfolia právě do stablecoinů, aby se vyhnula volatilitě. Dostupnost a regulatorní jistota těchto nástrojů je proto pro českou komunitu velmi praktická otázka.

Několik konkrétních důsledků pro české uživatele:

• Dostupnost stablecoinů na českých burzách se bude řídit MiCA – platformy jako Coinmate nebo Anycoin budou moci nabízet pouze regulované produkty
• Daňové aspekty zůstávají neměnné: příjmy ze stablecoinů podléhají v ČR standardní dani z příjmů fyzických osob, přesun mezi stablecoiny a kryptoměnami může být zdanitelným plněním
• Větší ochrana díky povinným rezervám emitentů, ale potenciálně menší výběr produktů na trhu

Paralela s historií regulace platebních institucí

Situace připomíná dobu, kdy EU zaváděla směrnici PSD2 pro otevřené bankovnictví. Tehdy také zaznívaly obavy, že přísné licenční požadavky znevýhodní evropské fintech startupy vůči americké konkurenci. Realita byla smíšená – část inovátorů se skutečně přesunula, část naopak využila jednotný evropský pas k expanzi. Stablecoinová regulace může mít podobný průběh.

Co bude dál: oči upřeny na Londýn i Brusel

Britské varování lordů nabývá na váze v kontextu sílící globální konkurence v oblasti digitálních plateb. Spojené státy intenzivně pracují na vlastním rámci pro stablecoiny, přičemž tamní zákonodárci řeší podobné dilema. Zároveň platí, že USDT a USDC – dolarové stablecoiny – dominují globálnímu trhu s enormním náskokem, zatímco euro a librové alternativy teprve hledají své místo.

Pro českou a evropskou komunitu je klíčové sledovat, jak Evropská komise a EBA implementaci MiCA v praxi kalibrují. Příliš přísný přístup by mohl potvrdit obavy britských lordů – a to nejen ve Spojeném království, ale i na starém kontinentu. Regulace, která chrání trh tím, že ho vyprázdní, nesplní svůj účel.

Investoři a firmy, kteří stablecoiny aktivně využívají, by měli průběžně sledovat vývoj licencí svých poskytovatelů a připravit se na možné změny v nabídce produktů. Regulatorní jasnost je z dlouhodobého pohledu pro celý ekosystém blockchain aktiv pozitivní zpráva – otázkou zůstává, zda ji regulátoři dokáží doručit v rozumné míře.