Goldman Sachs podpořil americký zákon o kryptoměnách. Wall Street se kvůli tomu rozštěpil na dva tábory

David Solomon, generální ředitel Goldman Sachs, se veřejně postavil za americký zákon Clarity Act, který má nastavit pravidla pro kryptoměnový trh v USA. Jeho postoj je přitom v přímém střetu s jinými velkými bankami – a odhaluje, jak hluboko sahají neshody uvnitř samotného Wall Street. Pro české investory do bitcoinu a dalších kryptoměn může mít výsledek tohoto legislativního souboje zásadní dopady.

Goldman Sachs říká ano, JPMorgan říká ne

Solomon v rozhovoru pro americké médium Politico prohlásil, že je velmi nakloněn posunu Clarity Act vpřed, aby trh získal jasnou strukturu a inovační proces se mohl rozeběhnout. Zákon označil za nedokonalý, ale zdůraznil, že jeho přínos spočívá ve vytvoření rovných podmínek pro všechny účastníky trhu.

Na opačné straně barikády stojí Jamie Dimon, šéf JPMorgan – největší americké banky podle aktiv. Dimon zákon veřejně odmítl a v květnu dokonce ostře zkritizoval generálního ředitele kryptoburzy Coinbase Briana Armstronga za intenzivní lobbyistické aktivity ve prospěch tohoto předpisu. K odpůrcům se připojilo šest největších amerických bankovních asociací, včetně American Bankers Association.

Proč banky bojují o stablecoiny?

Jádro sporu leží ve specifickém ustanovení zákona týkajícím se výnosů ze stablecoinů – tedy digitálních tokenů navázaných na americký dolar. Kryptoplatformy by podle sporného textu mohly svým uživatelům vyplácet odměny za držení stablecoinů. Komerční banky a spořitelny se obávají, že by tím přišly o část vkladů, které nyní slouží k financování místních půjček a hypoték.

Bankéři varují, že:

• vklady by odtékaly z pojištěných bankovních účtů ke kryptoplatformám
• místní podniky by hůře dosáhly na úvěry
• celkový systém by byl méně stabilní

Investiční banky jako Goldman Sachs jsou na depozitních vkladech méně závislé, a proto se zaměřují na jiné části zákona – zejména na ustanovení, která by regulovaným institucím umožnila aktivněji vstoupit na trh digitálních aktiv a využívat blockchainovou infrastrukturu.

Goldman vsadil na bitcoin: 1,1 miliardy dolarů v ETF

Solomonova podpora Clarity Act není překvapivá – Goldman Sachs v posledních měsících výrazně posiluje svoji expozici vůči kryptoměnám. Banka zveřejnila pozici v bitcoinových spotových ETF fondech v hodnotě přes 1,1 miliardy dolarů (přibližně 23 miliard korun) a Solomon tyto fondy označil za ohromující úspěch. Zmínil také, že sám osobně drží část svého majetku v bitcoinu.

Bitcoin se v době publikace tohoto článku obchoduje kolem 64 816 dolarů, tedy přibližně 1 378 552 korun, s mírným poklesem 1,61 % za posledních 24 hodin. Index strachu a chamtivosti se nachází na hodnotě 31, což signalizuje opatrnost na trhu. I přesto Goldman Sachs zjevně vidí v institucionalizaci kryptotrhu strategickou příležitost.

Zákon čelí politickým překážkám

Cesta Clarity Act k hlasování v Senátu USA je komplikovaná. Sněmovna reprezentantů svoji verzi zákona schválila v červenci 2025, Senátní výbor pro bankovnictví ji posunul dál v poměru 15 ku 9. Majoritní vůdce Senátu John Thune plánuje hlasování v nejbližších týdnech – a okno před srpnovou přestávkou Kongresu je klíčové.

Problémem ale nejsou jen banky. Demokraté zákon kritizují také z etických důvodů: prezident Trump a jeho rodina za poslední rok vydělali na kryptoměnových projektech více než miliardu dolarů, a skupina sedmi demokratických senátorů upozorňuje, že navrhovaný zákon je příliš slabý v ochraně spotřebitelů a boji proti střetu zájmů. Senátorka Cynthia Lummisová, jedna z klíčových zastánkyň zákona, situaci popsala bez příkras: Neexistuje žádné ustanovení, které by současně potěšilo odpůrce prezidenta i prezidenta samotného.

Co to znamená pro českého investora?

Pro českého držitele bitcoinu nebo kryptoměn má americká regulační debata přímý dopad, byť nepřímo. Pokud Clarity Act projde, otevře dveře velkým institucionálním hráčům – a zkušenosti z loňského spuštění spotových bitcoinových ETF v USA ukázaly, že institucionální kapitál dokáže trh výrazně rozhýbat. Do ETF fondů tehdy přitekly stovky milionů dolarů během prvních dnů obchodování.

Z pohledu české regulace je situace odlišná. Česká republika od roku 2025 podléhá evropskému nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets), které nastavuje vlastní pravidla – mimo jiné pro stablecoiny a kryptoplatformy působící v EU. Clarity Act je čistě americká záležitost, ale platí zde nepřímý vliv: jasná americká pravidla zvyšují globální legitimitu krypto sektoru a mohou urychlit implementaci přísnějších pravidel i v Evropě.

Pro českého investora z praktického hlediska platí:

• Schválení Clarity Act by mohlo posílit důvěru institucionálního kapitálu a podpořit cenu bitcoinu střednědobě
• Daňové aspekty v ČR se nemění – zisky z prodeje kryptoměn jsou stále zdaněny jako ostatní příjmy, resp. při splnění podmínek lze využít časový test tři roky pro osvobození
• Při nákupu bitcoinu přes české nebo evropské burzy (Anycoin, Coinmate, Binance) se řídíte pravidly MiCA, nikoli americkým Clarity Act

Rozdělení Wall Street není jen vnitroamerická záležitost. Je to signál, že kryptoměny se staly natolik velkým byznysem, že kvůli nim bojují ti největší hráči globální ekonomiky. A to je pro bitcoin – aktuálně s tržní kapitalizací přes 1 300 miliard dolarů – bezesporu silný argument pro jeho budoucí relevanci.