Bank of America odhaduje trh perpetuálních futures na 90 bilionů dolarů. Wall Street ale zatím jen přihlíží

Jeden z nejoblíbenějších obchodních nástrojů v kryptoměnovém světě – perpetuální futures – oficiálně vstupuje na regulované americké trhy. Bank of America odhaduje roční objem obchodování s těmito produkty na závratných 90 bilionů dolarů. I přesto velké banky z Wall Street zatím pouze sledují, jak se situace vyvíjí. Proč? A co to znamená pro českého investora sledujícího bitcoin při ceně 63 395 dolarů (přibližně 1 347 819 Kč)?

Co jsou perpetuální futures a proč je to důležité

Perpetuální futures – zkráceně perps – jsou derivátové kontrakty podobné klasickým futures, s jedním zásadním rozdílem: nikdy nevyprší. Klasické futures mají pevné datum expirace, po němž musí obchodník pozici uzavřít nebo převést do nového kontraktu. Perpetuální futures tento problém eliminují zcela.

Místo expirace funguje takzvaný funding rate – periodická platba mezi obchodníky v dlouhých a krátkých pozicích, která udržuje cenu kontraktu blízko ceny podkladového aktiva. Jde o elegantní mechanismus, který kryptoměnový trh zdokonaloval roky na burzách jako Binance, Bybit nebo OKX – mimo dosah amerických regulátorů.

Kalshi a Coinbase jako průkopníci

Situace se změnila 29. května 2026, kdy americká Komise pro obchodování s komoditními futures (CFTC) udělila povolení burze Kalshi nabízet regulované perpetuální futures. Coinbase záhy obdržela obdobné schválení. Výsledky jsou působivé: Kalshi překonala miliardu dolarů obchodního objemu během jediného týdne od spuštění, čímž si produkt vydobyl titul nejúspěšnějšího launche v historii platformy.

Kalshi nyní žádá o rozšíření nabídky na perpetuální futures vázané na zlato a stříbro – signál, že se produkt nehodlá omezit jen na bitcoin a ostatní kryptoměny.

Wall Street čeká, proprietary trading firmy se pohybují

Zájem ze strany tradičních finančních institucí zde je – otázkou je ale tempo. Velké banky jako JPMorgan, Goldman Sachs nebo Morgan Stanley čelí přísnějším kapitálovým požadavkům, povinnostem vůči klientům a reputačnímu riziku. Pro ně potenciální zisky z rozvíjejícího se trhu zatím nepřevyšují náklady na budování compliance, clearingových a rizikových systémů.

Jako první se pohybují takzvané proprietary trading firmy – obchodní domy obchodující vlastní kapitál. Mají větší flexibilitu, mohou testovat nové platformy, přijímat operační rizika a v případě nepříznivé ekonomiky rychle odejít. Tvorci trhu (market makeři) obvykle následují ve chvíli, kdy objem obchodů dostatečně naroste. Velké banky tradičně chtějí roky dat, jasná regulatorní pravidla a stabilní infrastrukturu, než do něčeho investují větší kapitál.

„Poptávka tam musí být, jinak kapitál nepřijde,“ říká jeden z insiderů odvětví. Firmy nepřesunou rozvahu, dokud to aktivity klientů neospravedlní.

Helení víkendového rizika: praktický důvod pro perps

Perpetuální futures přitom nenabízejí jen spekulativní potenciál. Mají konkrétní praktické využití, které tradičním institucím může velmi chybět. Klasické futures na CME burze se o víkendu neobchodují – přestože válečné konflikty, volby nebo rozhodnutí centrálních bank na víkend nečekají.

Likvidní trh s perpetuálními futures fungující nepřetržitě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu by umožnil obchodníkům:

• Zajistit pozice okamžitě při pohybu trhu, nikoli čekat do neděle večer na otevření CME
• Využívat víkendové ceny jako referenční bod pro odhad, kde se futures na CME v pondělí otevřou
• Efektivněji řídit riziko opcí přes víkend

Regulatorní bitva teprve začíná

Ne vše je ale v pořádku. CME Group, provozovatel největší americké futures burzy, napadla regulatorní přístup CFTC k bitcoinovým perpetuálním futures od Kalshi. Argumentuje, že kontrakty by měly být regulovány jinak – zřejmě s vědomím, že levnější a dostupnější perpetuální futures mohou ukousnout z jejího byznysu.

Klíčovou otázkou je, zda perpetuální kontrakty spadají pod regulaci futures, nebo swapů. Toto rozlišení má zásadní dopad na pravidla marží, registrační povinnosti a okruh subjektů oprávněných poskytovat likviditu. Podobné spory se pravděpodobně vynořují, pokud burzy začnou nabízet perps na akcie nebo komodity.

„Hodně z tohoto se týká spíš komerčních zájmů, než kolik lidí připustí nahlas,“ naznačuje další insider – část opozice odráží snahu zavedených burz chránit vlastní byznys, nikoli skutečné obavy o strukturu trhu.

Co to znamená pro českého investora

Pro české obchodníky s kryptoměnami je situace na Wall Street zdánlivě vzdálená, ale její dopady jsou přímé. Bitcoin dnes obchoduje okolo 63 395 dolarů s poklesem přes tři procenta za posledních 24 hodin, index strachu a chamtivosti se nachází na hodnotě 29 – tedy v pásmu strachu. Právě v takovém prostředí jsou zajišťovací nástroje nejcennější.

Čeští investoři mají k perpetuálním futures přístup již nyní prostřednictvím zahraničních kryptoburz – ovšem mimo regulaci MiCA, která v EU postupně nabývá na síle. Nástup regulovaných perps na americkém trhu bude pravděpodobně přetlačovat i evropské regulátory, včetně České národní banky a Ministerstva financí ČR, k jasnější úpravě těchto produktů.

Z daňového pohledu jsou zisky z obchodování s deriváty v ČR zdaňovány jako příjmy z kapitálového majetku nebo ostatní příjmy – záleží na konkrétním nastavení. Pokud regulované perpetuální futures proniknou na evropský trh pod MiCA licencí, může se přiblížit i jasnější daňové zacházení, které je dnes předmětem výkladu finančního úřadu případ od případu.

Závěrem: perpetuální futures nejsou novinkou pro zkušené kryptoobchodníky. Novinka spočívá v tom, že přicházejí do regulovaného prostředí. A to je krok, který mění pravidla hry – pro Wall Street i pro Prahu.