Microsoft představil kvantový čip Majorana 2 s tisícinásobně vyšší spolehlivostí

Microsoft v úterý představil kvantový procesor s názvem Majorana 2, který společnost označuje za tisícinásobně spolehlivější oproti předchozím kvantovým čipům. Zatímco pro technologický svět jde o milník ve vývoji výpočetní techniky, komunita kolem Bitcoinu a kryptoměn bedlivě sleduje, zda se přiblížil den, kdy by dostatečně výkonný kvantový počítač mohl ohrozit samotné základy blockchainové bezpečnosti.

Co přesně Microsoft oznámil

Nový čip Majorana 2 pracuje na principu takzvaných topologických kubitů, což je přístup, kterým se Microsoft odlišuje od konkurentů jako Google nebo IBM. Topologické kubity jsou fyzikálně stabilnější a méně náchylné k chybám způsobeným okolním prostředím, což byl dosud jeden z největších problémů praktického kvantového počítání.

Zvýšení spolehlivosti o tři řády je v tomto oboru mimořádný skok. Běžné kvantové procesory trpí vysokou mírou chyb, které je nutné průběžně korigovat, což spotřebovává velkou část výpočetního výkonu. S nižší chybovostí se výrazně zkracuje cesta k takzvanému fault-tolerant kvantovému počítači, tedy stroji schopnému provádět složité výpočty spolehlivě a bez neustálé opravy chyb.

Proč se kryptoměnová komunita znepokojuje

Bitcoin v současnosti spoléhá na kryptografii eliptických křivek, konkrétně na algoritmus ECDSA (Elliptic Curve Digital Signature Algorithm) pro podepisování transakcí. Klasický počítač by potřeboval miliardy let na to, aby z veřejného klíče odvodil soukromý klíč. Dostatečně výkonný kvantový počítač by mohl tento problém vyřešit pomocí Shorova algoritmu řádově rychleji.

Jde o scénář, který odborníci označují jako quantum threat neboli kvantová hrozba. Klíčové je slovo dostatečně výkonný. Odborné odhady hovoří o tom, že k prolomení bitcoinové kryptografie by bylo zapotřebí kvantový počítač s řádově miliony stabilních kubitů. Majorana 2 pracuje zatím s jednotkami až desítkami kubitů, přesto směr vývoje je zřejmý.

Kdy reálně hrozí nebezpečí

Většina kryptografů a bezpečnostních expertů se shoduje, že praktická hrozba pro Bitcoin není otázkou několika let, ale pravděpodobně dekád. Přesto platí pravidlo, které průmysl nazývá harvest now, decrypt later: potenciální útočníci mohou již dnes sbírat šifrovaná data nebo transakční záznamy a dešifrovat je až v budoucnosti, až výkon kvantových počítačů dostačující bude.

• Ohrožené adresy: Největší riziko hrozí tzv. P2PK adresám, kde je veřejný klíč přímo viditelný v blockchainu. Patří sem i část raných mincí připsaných Satoshi Nakamotovi.
• Moderní formáty adres: Novější SegWit adresy začínající bc1 jsou odolnější, protože veřejný klíč se odhalí až při samotném odesílání transakce.
• Post-kvantová kryptografie: NIST (americký standardizační úřad) již v roce 2024 finalizoval první standardy post-kvantové kryptografie, které by mohly být do Bitcoinu implementovány prostřednictvím soft forku.

Co to znamená pro českého investora a držitele BTC

V okamžiku psaní tohoto článku se Bitcoin obchoduje okolo 67 236 dolarů, což odpovídá přibližně 1 400 791 korunám za jeden BTC. Za posledních 24 hodin ztratil přes 4 procenta a za poslední týden si připsal ztrátu více než 11 procent. Index strachu a chamtivosti se nachází na hodnotě 11 bodů, tedy v pásmu extrémního strachu. V takovém prostředí přicházejí zprávy o kvantovém čipu obzvláště nevhod a mohou krátkodobě zesílit negativní náladu na trhu.

Pro dlouhodobého českého držitele Bitcoinu je důležité zachovat chladnou hlavu a rozlišovat mezi skutečnou hrozbou a mediálním šumem. Kvantová výzva je reálná z pohledu fyziky, ale časový horizont jejího dopadu leží daleko za horizontem běžných investičních rozhodnutí. Přesto má smysl zvážit několik praktických kroků:

• Přesuňte případné starší bitcoiny z P2PK adres na moderní SegWit nebo Taproot adresy (začínající bc1q nebo bc1p).
• Sledujte vývoj diskuse o post-kvantové odolnosti v bitcoinové vývojářské komunitě prostřednictvím Bitcoin Improvement Proposals (BIP).
• Nepanikařte na základě titulků o kvantových počítačích. Reálná hrozba pro blockchain nastane až s milionovými stabilními kubity.

Regulační a institucionální perspektiva

Kvantová hrozba není jen tématem kryptoměn. Stejný problém se týká bankovního systému, státních certifikátů nebo komunikace ČNB a Ministerstva financí. Česká republika jako členský stát EU musí v rámci implementace nařízení DORA a budoucích aktualizací MiCA počítat s tím, že kryptografické standardy digitálních aktiv budou muset projít aktualizací. Otázka post-kvantové bezpečnosti bude pravděpodobně jedním z bodů budoucích revizí regulatorního rámce MiCA.

Bitcoin má čas se přizpůsobit

Historicky Bitcoin prokázal schopnost adaptace. Přechod na SegWit, implementace Lightning Network nebo Taproot upgrade ukazují, že protokol dokáže reagovat na technologické výzvy, byť pomalu a s rozsáhlou komunitní diskusí. Post-kvantová kryptografie není novinkou ani pro bitcoinové vývojáře, kteří o tomto tématu diskutují již roky.

Microsoftův průlom s čipem Majorana 2 by měl být pro bitcoinovou komunitu signálem k zintenzivnění práce na post-kvantových upgradech, nikoli důvodem k panice. Technologický závod mezi kvantovými počítači a kryptografickou obranou právě nabírá na obrátkách a výsledek závisí na tom, kdo bude rychlejší.