Architekt MiCA Stefan Berger prosazuje tokenizaci jako prioritu před regulací DeFi

Evropská unie stojí na rozcestí. Zatímco první fáze regulačního rámce MiCA (Markets in Crypto-Assets) teprve dozrává v praxi, politici a regulátoři již diskutují o tom, co přijde dál. Stefan Berger, německý europoslanec a hlavní architekt MiCA, přichází s jasným stanoviskem: druhou regulační vlnu by měla EU zaměřit na tokenizaci reálných aktiv, a to dříve, než se pustí do složitého a politicky citlivého území decentralizovaných financí.

Proč tokenizace předčí DeFi jako regulační priorita

Bergerův argument je pragmatický. Tokenizace reálných aktiv – tedy převod fyzických cenných papírů, nemovitostí, komodit nebo dluhopisů do digitální podoby na blockchainu – je oblast, kde existuje jasný protějšek v tradičním finančním světě. Regulátoři mají zkušenosti s cennými papíry, s emitenty, s custody. Přizpůsobit tato pravidla digitálnímu světu je sice náročné, ale myslitelné.

Decentralizované finance oproti tomu představují regulační výzvu zcela jiné kategorie. V DeFi ekosystému neexistuje centrální subjekt, na který by šlo aplikovat klasická pravidla licence nebo odpovědnosti. Protokoly jsou autonomní, přeshraniční a pseudoanonymní. Berger tuto realitu nezastírá – naopak říká, že unáhlená regulace DeFi by mohla celý sektor paralyzovat dříve, než stihne ukázat svůj potenciál.

Tokenizace reálných aktiv v číslech

• Světové banky a investiční domy jako BlackRock nebo JPMorgan již tokenizují státní dluhopisy a fondy peněžního trhu
• Evropská investiční banka provedla první emisi digitálního dluhopisu na blockchainu již v roce 2021
• Odborné odhady hovoří o trhu tokenizovaných aktiv v hodnotě desítek bilionů dolarů v horizontu deseti let
• Česká republika zatím nemá specifickou legislativu pro tokenizované cenné papíry – tato agenda spadá pod ČNB a Ministerstvo financí

MiCA 2.0 se rýsuje na obzoru

Diskuse o takzvané MiCA 2.0 nebo broader crypto market frameworku se vedou na pozadí stále silnějšího tlaku finančního průmyslu. Přes 200 kryptoměnových firem v USA zároveň lobbuje za průchod legislativy CLARITY Act, která by jasněji rozdělila pravomoci mezi americkými regulátory SEC a CFTC. Evropa čelí podobné výzvě – jak nastavit pravidla, která neudusí inovaci, a přitom ochrání spotřebitele a finanční stabilitu.

Bergerův přístup je v tomto kontextu čitelný. Tokenizace nabízí EU příležitost stát se globálním lídrem v oblasti digitálních kapitálových trhů. Jde o oblast, kde evropské instituce – Evropská centrální banka, národní regulátoři, burzy – mají přirozené kompetence a zájem. DeFi je naopak oblast, kde EU rizikuje, že regulací bez hlubšího pochopení vytvoří pravidla, která budou obcházena nebo přesunou aktivity mimo kontinent.

Stav MiCA v praxi: kde jsme teď

Připomeňme, že plná aplikace nařízení MiCA vstoupila v platnost v prosinci 2024. Poskytovatelé kryptoměnových služeb, kteří chtějí operovat na evropském trhu, musí získat licenci CASP (Crypto Asset Service Provider). Pro české firmy to znamená podání žádosti u ČNB. Řada přiznaných hráčů, jako jsou tuzemské kryptoměnové směnárny nebo platformy, již v tomto procesu je nebo ho dokončila.

Přechod na nový regulační režim s sebou přinesl zvýšené náklady na compliance, ale zároveň otevřel cestu k jednotnému pasportování v rámci celé EU. Česká firma s licencí od ČNB může teoreticky nabízet služby i německým nebo francouzským zákazníkům bez nutnosti získávat lokální povolení v každé zemi zvlášť.

Dopad na českého investora a trh

Aktuálně bitcoin obchoduje kolem 61 675 dolarů, tedy přibližně 1 290 913 korun. Za posledních sedm dní ztratil přes 8,5 procenta a index strachu a chamtivosti se propadl na hodnotu 10 – to odpovídá extrémnímu strachu na trhu. V takovém prostředí hraje regulační jasnost ještě větší roli: investoři hledají jistotu a předvídatelnost.

Pro českého investora do kryptoměn a blockchainu má Bergerova výzva několik konkrétních důsledků:

• Tokenizovaná aktiva jako nová třída investic: V horizontu dvou až tří let se mohou na evropských platformách začít objevovat tokenizované podílové listy, dluhopisy nebo podíly v nemovitostních fondech. Česká legislativa i ČNB na tuto eventualitu budou muset reagovat.
• DeFi zůstává v šedé zóně: Decentralizované protokoly jako Uniswap nebo Aave nebudou pravděpodobně regulovány v dohledné době na úrovni EU. Pro uživatele to znamená menší ochranu, ale také větší svobodu.
• Daňový pohled: Příjmy z tokenizovaných cenných papírů by mohly být zdaňovány jinak než klasické kryptoměnové zisky. Česká daňová správa zatím nemá jasnou metodiku pro tuto kategorii – investoři by měli sledovat vývoj a konzultovat s daňovým poradcem.

Strategická sázka Evropy na digitální finance

Bergerův postoj lze číst i jako strategický signál. Evropa se nechce opakovat chybu z éry internetu, kdy regulatorní opatrnost a roztříštěnost umožnily americkým technologickým gigantům dominovat globálnímu trhu. V oblasti tokenizace má EU silné karty – rozvinutý kapitálový trh, silné institucionální investory a přísné standardy ochrany investorů, které mohou být konkurenční výhodou, nikoli přítěží.

Pokud EU skutečně zaměří druhou fázi regulace na tokenizaci, otevře se prostor pro vznik nové infrastruktury digitálních kapitálových trhů přímo v Evropě. Pro českou blockchain komunitu, startupy i zavedené finanční instituce to může být příležitost, která se nenabízí dvakrát. Sledovat debatu kolem MiCA 2.0 se tedy vyplatí nejen těm, kdo drží bitcoin, ale i každému, kdo přemýšlí o budoucnosti finančního systému jako takového.