Ledger CTO Charles Guillemet varuje před MiCA regulací dusící evropské krypto startupy

Evropská regulace kryptoměn MiCA, která měla vybudovat bezpečný a sjednocený trh, místo toho buduje nepřekonatelné finanční bariéry pro malé hráče. Charles Guillemet, technický ředitel výrobce hardwarových peněženek Ledger, otevřeně pojmenoval paradox: velké tradiční banky díky MiCA spíše posilují svou pozici na kryptoměnovém trhu, zatímco inovativní startupy z Evropy odcházejí nebo vůbec nevznikají. Pro české podnikatele a investory v oblasti blockchainu jde o varování, které nelze ignorovat.

MiCA slibovala ochranu, přinesla oligopol

Regulace Markets in Crypto-Assets vstoupila v platnost s ambiciózním cílem: sjednotit roztříštěný evropský kryptoměnový trh a chránit spotřebitele. Výsledek je ovšem znepokojivý. Guillemet situaci popisuje bez příkras: „Nejsem si jistý, zda to byl původní záměr, ale tohoto jsme dosáhli. Máte dvě skupiny firem – ty, které si compliance mohou dovolit, a ty ostatní. Menší hráči na trh prostě nedosáhnou, a to buduje příkop ve prospěch větších hráčů.“

Čísla mluví jasně. Firmy nabízející poradenské služby v kryptosektoru musí disponovat minimálním kapitálem 50 000 eur (přibližně 1,25 milionu korun). Pro provozování obchodní platformy to je 150 000 eur, tedy zhruba 3,75 milionu korun. K tomu přistupují náklady na povinné právní audity, pojištění a průběžnou compliance infrastrukturu, které se pohybují v řádu dalších milionů. Samotný povinný white paper pro emitenta může vyjít dle odhadů Evropské komise na 4 500 až 87 000 dolarů v závislosti na složitosti projektu.

Koho MiCA skutečně chrání

Regulátoři legitimně argumentují, že přísné požadavky jsou nezbytné k ochraně spotřebitelů a budování důvěry v nová digitální aktiva. Problém je, že tyto náklady jsou pro velké banky s existující compliance infrastrukturou marginální položkou, zatímco pro startup s deseti zaměstnanci mohou být existenční překážkou. Výsledkem není větší bezpečnost trhů, ale jejich konsolidace ve prospěch zavedených institucí.

Banky vstupují do krypta ve velkém stylu

Ironicky právě tehdy, kdy regulace omezuje nativní kryptoměnové firmy, tradiční banky a finanční instituce zintenzivňují svůj příklon k blockchainu. Guillemet označuje schválení spotových bitcoinových ETF v USA na začátku roku 2024 za klíčový přelom. „Dříve banky chtěly dělat malé inovační projekty. Teď se to opravdu změnilo. Hlavní oddělení bank chtějí stavět na kryptoměnách a jít do blockchainu naplno,“ vysvětluje.

Ledger, původně známý jako výrobce hardwarových peněženek pro retailové investory, nyní agresivně roste v segmentu B2B infrastruktury pro instituce. Banky od něj požadují především enterprise-grade custody řešení a tokenizaci reálných aktiv. Firma udržuje tým 200 až 250 inženýrů a do bezpečnostních technologií investovala stovky milionů dolarů.

Bezpečnost jako neřešitelný problém

Guillemet přitom nepřekrývá ani vlastní historické problémy Ledgeru. Firma v minulosti čelila několika bezpečnostním incidentům: v roce 2020 unikla data 270 000 zákazníků, v roce 2023 byl zneužit connector knihovny a z decentralizovaných aplikací zmizelo půl milionu dolarů, a k tomu přibyl incident se třetím procesorem v cloudové infrastruktuře. Guillemet sám přiznává: i stovky milionů dolarů investovaných do bezpečnosti nezaručují absolutní imunitu. Toto je realita, se kterou se musí tradiční banky vstupující do kryptosvěta vyrovnat.

Dopad na české podnikatele a investory

Pro českou scénu má tento vývoj konkrétní důsledky. Česká republika jako členský stát EU podléhá MiCA přímo – bez nutnosti přijímat vlastní legislativu. Česká národní banka se stala příslušným dohledovým orgánem pro poskytovatele kryptoměnových služeb, a firmy, které chtějí legálně operovat v tomto sektoru, musí plnit tytéž kapitálové a compliance požadavky jako jejich protějšky v Německu či Francii.

Co to znamená v praxi:

• Čeští krypto podnikatelé zvažující launch nové platformy nebo služby musí počítat s náklady na MiCA licencování v řádu milionů korun ještě předtím, než přijmou prvního zákazníka.
• Investoři mohou očekávat, že kryptoměnové služby dostupné v ČR budou stále více pocházet od velkých mezinárodních hráčů nebo zavedených bank, nikoliv od inovativních startupů.
• Daňový aspekt se nemění – příjmy z kryptoměn zůstávají v ČR zdaněny jako ostatní kapitálové výnosy, MiCA tuto oblast neovlivňuje.
• Alternativa pro startupy je přesun mimo EU – zejména do Spojeného království, Švýcarska nebo emirátu Dubaj, kde jsou regulatorní požadavky méně nákladné.

Bitcoin pod tlakem a atmosféra extrémního strachu

Celá diskuse o regulaci se odehrává v kontextu turbulentního trhu. Bitcoin se v době psaní tohoto článku obchoduje za přibližně 62 723 dolarů (1 309 980 korun), přičemž za posledních sedm dní ztratil téměř 10 procent hodnoty. Index strachu a chamtivosti ukazuje hodnotu 10, tedy extrémní strach – sentiment, který regulatorní nejistota v Evropě jen prohlubuje.

Paradoxem zůstává, že právě v momentě, kdy by inovativní evropské firmy mohly využít zájem institucionálních investorů o kryptoměny a blockchain, regulace jim zavírá dveře. Místo toho sklízejí plody velké banky, které si samy compliance infrastrukturu vždy mohou dovolit. Guillemet to říká diplomaticky, ale zpráva je jednoznačná: pokud Evropa chce zůstat relevantním hráčem ve Web3, bude muset přehodnotit, zda její regulace chrání spotřebitele, nebo pouze incumbenty.