Dan Loeb odhalil hrozbu DOJ vůči Trumpovi v kauze Ross Ulbricht

Hedgeový fond manager a miliardář Dan Loeb odhalil dosud neznámý detail z posledních hodin Trumpova prvního prezidentského mandátu: ministerstvo spravedlnosti USA (DOJ) pohrozilo tehdy odcházejícímu prezidentovi přímou odvetou, pokud by se rozhodl zmírnit trest Rossi Ulbrichtovi, zakladateli bitcoinového tržiště Silk Road. Ulbricht tak strávil za mřížemi další čtyři roky navíc, než obdržel v lednu 2025 plnou milost. Celý případ patří k nejpolitičtějším kauzám v historii Bitcoinu a jeho ohlasy jsou patrné i v evropském kryptoměnovém prostoru.

Přímá hrozba DOJ vůči prezidentovi

Loeb, zakladatel a generální ředitel hedgeového fondu Third Point LLC, promluvil o detailech kauzy v podcastu All-In. Popisoval přitom svou roli v úsilí o kriminální reformu a boj za propuštění Ulbrichta. „V poslední den Trumpova 45. mandátu jsme byli přesvědčeni, že vyjde na svobodu,“ řekl Loeb. „A ministerstvo spravedlnosti z jakéhosi důvodu prezidentovi vzkázalo: pokud mu zmírníte trest, půjdeme po vás. Jak to chápu, Trump pak milost stáhl.“

Toto tvrzení je první veřejnou zmínkou o tak přímém nátlaku DOJ vůči prezidentovi v otázce udělení milosti. Loebovo svědectví pochází z doslechu, pravděpodobně zprostředkovaného přes řetěz aktivistů a lobbistů, mezi nimiž figurovaly postavy jako Riva Tez, Charlie Kirk a tehdejší poradce Bílého domu pro právní otázky David Warrington. Konkrétní úředník DOJ nebyl dosud jmenován a tvrzení nebylo nezávisle ověřeno.

Kdo stál v čele DOJ v lednu 2021

Po rezignaci generálního prokurátora Williama Barra na konci prosince 2020 převzal vedení ministerstva Jeffrey A. Rosen jako úřadující prokurátor. Pozici úřadujícího zástupce generálního prokurátora zastával Richard Donoghue. Právě pod jejich dohledem fungoval Úřad pro pardony, který standardně posuzuje žádosti o milost. V politicky citlivých případech ale prezidenti standardní proces Úřadu pro pardony pravidelně obcházeli.

Pokud by se Loebovo svědectví potvrdilo, jednalo by se o výjimečnou eskalaci institucionálního napětí. Hrozba odvetou vůči prezidentovi osobně jde daleko za hranice obvyklého poradenství DOJ v otázkách trestu, dopadu na oběti nebo vymáhání práva.

Kauza Silk Road a její bitcoinový rozměr

Ross Ulbricht byl v roce 2015 odsouzen k dvojitému doživotnímu trestu plus 40 letům vězení za provozování kriminálního podniku, distribuci omamných látek přes internet a praní peněz. Nikdy nebyl odsouzen za vraždu na objednávku, ačkoli toto spojení se v médiích nepřesně opakovalo po léta.

Silk Road bylo pionýrské anonymní tržiště, které pro platby využívalo výhradně Bitcoin. Šlo o jeden z prvních rozsáhlých reálných experimentů s alternativou k tradičním platebním systémům. V bitcoinové komunitě je případ Ulbrichta dodnes symbolem střetu kryptografické svobody s institucionální mocí státu.

Čtyři roky navíc a politický dopad

Odložení milosti mělo přímý dopad na Trumpovu politiku v následném prezidentském cyklu. Charlie Kirk převzal vedení kampaně za propuštění Ulbrichta a podle Loeba šlo o jediný požadavek, který Kirk na Trumpa měl. „Bylo to jeho jediné přání vůči prezidentovi,“ popsal Loeb Kirkovu roli. Příslib propuštění Ulbrichta se stal jedním z Trumpových klíčových závazků vůči libertariánské a kryptoměnové komunitě před volbami 2024.

Ironicky tak DOJ svým zásahem v roce 2021 nechtěně posílil hnutí Free Ross. Z okrajové advokacie se stal politicky mobilizující projekt, který přilákal libertariánské voliče a část kryptoměnové komunity do Trumpova tábora. Trump milost skutečně udělil – plnou a bezpodmínečnou – krátce po zahájení svého druhého mandátu v lednu 2025.

Paralely s evropskými případy a dopad na kryptosvět

Kauza Ulbricht nezůstala osamocená. V bitcoinové komunitě se dnes se stejnou naléhavostí sledují případy vývojářů peněženky Samourai Wallet nebo Romana Storma z projektu Tornado Cash. Společným jmenovatelem je otázka, zda vývoj nástrojů pro finanční soukromí a samoúschovu představuje trestnou činnost. Pro českou komunitu je přitom důležité sledovat, jak se tyto americké precedenty promítají do výkladu evropské regulace MiCA a do přístupu tuzemských orgánů.

Česká národní banka ani Ministerstvo financí ČR dosud nepublikovaly přímé stanovisko k nástrojům na ochranu soukromí v kryptoměnovém prostoru, nicméně MiCA zavádí přísné požadavky na identifikaci uživatelů a sledování transakcí. Pokud by se americký regulatorní přístup stal vzorem i pro evropské orgány, mohlo by to zasáhnout i české uživatele, kteří využívají peněženky s funkcemi anonymizace.

Investiční kontext v době tržní nejistoty

Bitcoin se v době publikace tohoto článku obchoduje na úrovni přibližně 1 281 236 Kč (61 283 USD) a za posledních 7 dní ztratil téměř 8 % hodnoty. Index strachu a chamtivosti se nachází na hodnotě 9 bodů, tedy v pásmu označovaném jako extrémní strach. Politické kauzy tohoto druhu sice nemají přímý krátkodobý vliv na cenu BTC, ale potvrzují, že bitcoin zůstává středobodem politických a regulatorních debat na nejvyšší úrovni – a to je faktor, který by investoři měli při střednědobém výhledu sledovat.

• Pro českého investora: Případ zdůrazňuje politický rozměr kryptoměn. Regulatorní a právní rizika mohou ovlivnit sentiment trhu bez ohledu na technické fundamenty.
• Samoúschova aktiv: Kauzy tohoto typu posilují argument pro vlastnictví soukromých klíčů mimo centralizované burzy.
• Sledujte vývoj MiCA: Česká implementace evropské regulace bude klíčová pro to, jak daleko sahá dohled nad soukromými transakcemi v BTC.

Loeb celou svou angažovanost v Ulbrichtově případu rámuje jako součást širší reformy trestního systému. Poukazuje na tři kategorie, kde je milost oprávněná: neprávem odsouzení, rehabilitovaní jedinci a ti, jimž byl uložen disproporcionálně přísný trest. Ulbricht podle něj jednoznačně patřil do třetí skupiny. Případ tak přesahuje bitcoinové komunity a otevírá otázky, které jsou relevantní pro každého, kdo sleduje střet státní moci s individuální svobodou – ať žije v USA, nebo ve střední Evropě.