Britský regulátor navrhl povolit 10% alokaci kryptoměn v retailových fondech

Britský regulátor finančních trhů FCA (Financial Conduct Authority) zveřejnil návrh, který by retailovým investičním fondům umožnil alokovat až 10 % jejich aktiv do kryptoměn, včetně bitcoinu. Jde o zásadní signál pro celý evropský regulační prostor – a Češi by měli zpozornět, protože podobný přístup může brzy inspirovat i harmonizaci v rámci Evropské unie.

Co přesně FCA navrhuje

Britský regulátor se dosud ke kryptoměnám ve standardních retailových fondech stavěl velmi opatrně. Nový návrh by ale dovolil správcům fondů zařadit do portfolia digitální aktiva – zejména bitcoin a případně další regulované kryptoměny – až do výše 10 % celkových aktiv pod správou.

Nejde o úplnou liberalizaci. FCA zároveň signalizuje, že taková alokace by podléhala přísným podmínkám: fondy by musely splňovat požadavky na custody (bezpečnou úschovu), transparentnost oceňování a řízení rizik. Jinými slovy, ne každý fond by mohl automaticky nakoupit bitcoin – musel by nejprve projít regulatorním testem způsobilosti.

Proč právě 10 procent

Číslo 10 % není náhodné. Jde o kompromis mezi dvěma tlaky: na jedné straně rostoucí zájem institucionálních i retailových investorů o digitální aktiva, na straně druhé povinnost regulátora chránit spotřebitele před nadměrnou volatilitou. Bitcoin se v posledních sedmi dnech propadl o více než 10 %, přičemž aktuálně se obchoduje kolem 63 274 dolarů (přibližně 1 326 059 Kč). Index strachu a chamtivosti (Fear & Greed Index) ukazuje hodnotu pouhých 10 bodů – tedy extrémní strach na trhu.

Při takové volatilitě dává 10% strop smysl jako ochrana před tím, aby se z konzervativního retailového fondu stal de facto kryptoměnový spekulativní produkt.

Britský precedent jako benchmark pro EU

Velká Británie od brexitu buduje vlastní regulační rámec pro digitální aktiva nezávisle na Evropské unii. Přesto její rozhodnutí mají na kontinent výrazný vliv – Londýn zůstává jedním z nejvýznamnějších finančních center světa a jeho regulatorní inovace ostatní trhy bedlivě sledují.

V EU mezitím platí nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets), které sice dává rámec pro emitenty a poskytovatele kryptoaktiv, ale otázku alokace kryptoměn v retailových fondech přímo neřeší. Právě zde může britský model posloužit jako de facto benchmark pro budoucí evropskou harmonizaci.

Co to znamená pro MiCA a českou regulaci

Česká národní banka (ČNB) a Ministerstvo financí ČR implementují MiCA v souladu s evropskými směrnicemi. Pokud by EU přijala podobnou logiku jako FCA a stanovila maximální kryptoměnovou alokaci pro retailové fondy, ČNB by tento rámec musela promítnout do české legislativy.

• Pro české správce fondů: Případné zavedení 10% pravidla by otevřelo legální cestu, jak nabídnout klientům expozici vůči bitcoinu skrze standardní fondové struktury – bez nutnosti vytvářet specializované produkty.
• Pro retailové investory: Penzijní spoření nebo podílové fondy s malou příměsí bitcoinu? Ještě před rokem sci-fi, dnes reálná diskuse.
• Pro regulatorní dohled: ČNB by pravděpodobně požadovala splnění přísných podmínek custody a oceňování – podobně jako FCA.

Dopad na českého investora

Čeští investoři, kteří chtějí mít bitcoin v portfoliu, to dnes dělají nejčastěji přímým nákupem přes burzy jako Coinbase, Kraken nebo tuzemské platformy, případně přes ETP (Exchange Traded Products) dostupné na evropských burzách. Retailové fondy s kryptoměnami v ČR prakticky neexistují.

Pokud by se britský model prosadil jako vzor a EU jej zohlednila v aktualizaci regulace, změnilo by se to. Čeští správci aktiv by mohli začít nabízet smíšené fondy s dílčí alokací do bitcoinu – a to formou, která je pro běžného střadatele daleko dostupnější a regulatorně bezpečnější než přímý nákup kryptoměn.

Daňový pohled

Z daňového hlediska je situace v ČR stále složitá. Přímé zisky z prodeje kryptoměn podléhají zdanění jako ostatní příjmy (15 %, resp. 23 % při překročení 36násobku průměrné mzdy), přičemž časový test tříletého držení byl teprve nedávno zaveden jako osvobozující podmínka. Zisky z fondů naproti tomu podléhají odlišnému daňovému režimu – a právě tento rozdíl by mohl být dalším argumentem pro investory, proč preferovat fondovou strukturu před přímým nákupem bitcoinu.

Trh v bodě extrémního strachu – příhodné načasování?

Ironií je, že britský regulátor zveřejnil tento návrh v momentě, kdy je sentiment na kryptoměnovém trhu velmi negativní. Bitcoin za posledních sedm dní ztratil přes 10 % hodnoty a tržní kapitalizace celého kryptotrhu se pohybuje kolem 1 268,7 miliardy dolarů. Fear & Greed Index na hodnotě 10 signalizuje extrémní strach – historicky však taková čísla bývají spíše příležitostí než varováním pro dlouhodobé investory.

Regulatorní diskuse probíhají bez ohledu na krátkodobé výkyvy cen. A právě v tom tkví jejich důležitost: rámce, které se dnes navrhují, budou formovat podmínky investování do bitcoinu a dalších kryptoměn na příštích deset let.

Závěr: Britský model jako inspirace

Návrh FCA na 10% kryptoměnovou alokaci v retailových fondech je důležitým signálem pro celý evropský regulační prostor. Pokud Velká Británie tento přístup formalizuje, EU bude čelit tlaku na podobnou odpověď v rámci MiCA nebo navazující legislativy. Čeští investoři, správci fondů i regulátoři by měli tento vývoj sledovat – jde o potenciálně zásadní posun v tom, jak budou digitální aktiva přístupná běžným střadatelům.